|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
|
|
FENOLOGIE DŘEVA STROMŮ A KEŘŮ NA HORNÍ HRANICI LESA V ZÁVISLOSTI NA MIKROKLIMATICKÝCH PODMÍNKÁCH
Hejda, Tomáš ; Treml, Václav (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
Tato práce se zabývá vlivem mikroklimatických podmínek (teplota vzduchu u vzrostných vrcholů, teplota kmene a půdy) na fenologii dřeva stromů (Picea abies) a keřů (Pinus mugo), rostoucích na stejné lokalitě v ekotonu horní hranice lesa (HHL). Fenologický a mikroklimatický výzkum probíhal v Krkonoších v nadmořské výšce 1 370 m n. m. ve vegetačním období roku 2017, s cílem porovnat průběh tvorby dřeva v závislosti na mikroklimatu, zjistit teplotní prahy růstu dřeva a odlišnosti v morfologii buněk stromů a keřů. Na základě analýzy mikroklimatu stromů a keřů byly stanoveny jednotlivé proměnné (průměrná, průměrná minimální, průměrná maximální teplota, denní amplituda teplot vzduchu, kmene a půdy) charakterizující vegetační období. V rozmezí dubna až října probíhal v intervalu 6 - 11 dní odběr mikrovývrtů stromů a keřů, které byly následně laboratorně zpracovávány a zkoumány. Byly rozlišovány následující fenofáze vývoje dřeva: kambiální, zvětšující se, lignifikující, dospělé buňky a buňky předchozího letokruhu. Mezi stromy a keři byly následně identifikovány rozdíly v počtu buněk jednotlivých fenofází. Dále byly vypočteny teplotní prahové hodnoty pro jednotlivé fenologické fáze, které byly následně porovnány s prahovými teplotami uváděnými v literatuře. Výsledky ukazují, že průměrná teplota vzduchu u...
|
|
|
Morfologie fosilních tříděných strukturních půd Krkonoš
Uxa, Tomáš ; Křížek, Marek (vedoucí práce) ; Treml, Václav (oponent)
Tříděné strukturní půdy představují skupinu periglaciálních mikrotvarů, které vytvářejí více či méně symetrické vzory v důsledku působení mrazu a zejména opakovaných cyklů mrznutí a tání. Vznik tříděných půd v Krkonoších je předpokládán v pozdním pleistocénu a v současnosti jsou považovány za neaktivní (s výjimkou tříděných kruhů). Jejich výskyt je vázán na nejvyšší lokality s plochým reliéfem a intenzivním působením větru, které způsobuje nízkou sněhovou pokrývku a umožňuje hluboké promrzání půdy. Předkládaná diplomová práce pojednává o vlivu lokálních charakteristik (mikroklimatická extremita, morfologie terénu či litologie) na morfologii a stupeň vytřídění tříděných strukturních půd. Terénní výzkum byl proveden podél transektu sledujícího gradient mikroklimatické extremity (reprezentované nadmořskou výškou a tzv. relativní výškou sněhu) v oblasti Luční hory ve východních Krkonoších, který je relativně homogenní z hlediska litologie a expozičních charakteristik. Transekt byl prodloužen dále přes Modré sedlo na Studniční horu, kde se rovněž vyskytují různé typy fosilních tříděných strukturních půd, resp. kvazi-aktivní tříděné kruhy v Modrém sedle. Zde však dochází k variabilitě litologických a výškových poměrů. U jednotlivých tříděných půd byly měřeny jejich morfometrické charakteristiky (délka...
|
host ::
RSS.